• Máte dluhy, které nejste schopni splácet? Kontaktujte nás.

    Prověříme, zda si Vaši věřitelé počínají v souladu s právem. Dále prověříme, zda splňujete podmínky pro oddlužení a provedeme Vás celým insolvenčním řízením.

  • Manžel/manželka se chce rozvést? Kontaktujte nás.

    Pomůžeme Vám se spravedlivým rozdělením majetku, dohodou o výživném a provedeme Vás celým rozvodovým řízením.

  • Chcete si koupit byt?
    Kontaktujte nás.

    Vypracujeme Vám veškerou smluvní dokumentaci a zajistíme úschovu kupní ceny.



Advokátní a insolvenční kancelář Mgr. et Mgr. Jana Parmy.

Advokátní a insolvenční kancelář Mgr. et Mgr. Jana Parmy je založena na poctivém a srozumitelném jednání s klienty.

Základním principem fungování advokátní kanceláře je důsledné hájení zájmů klienta. Advokátní kancelář vždy stojí na straně klienta a toto zohledňuje i v rámci vedení soudních sporů s ohledem na náklady klienta.

Právní služby jsou poskytovány zejména na území města Brna a obce Sokolnice, ale s ohledem na potřeby klienta není překážkou je poskytovat v rámci celé ČR. Služby insolvenčního správce jsou poskytovány na území celé ČR se zaměřením na sídlo kanceláře a jednotlivé provozovny v Brně, Karviné, Táboře a Nymburce.

Česká advokátní komora je na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele pověřena mimosoudním řešením spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze smluv o poskytování právních služeb. Internetová stránka České advokátní komory je www.cak.cz.

Spotřebitel je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem (advokátem) nebo s ním jinak jedná. Spotřebitel má právo na to, aby advokát vydal spotřebiteli doklad o poskytnutí služby s uvedením data poskytnutí služby. Spotřebitel je oprávněn reklamovat poskytnutí služby. V případě reklamace služby je povinen vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel vyžaduje.


Služby

Advokátní kancelář poskytuje právní služby v rámci generální praxe, přičemž se specializuje na tyto oblasti práva:

  • Občanské právo

    Advokátní kancelář poskytuje právní služby v oblasti občanského práva v rovině sepisování smluv (kupní, darovací, pracovní, nájemní, atd.), vymáhání pohledávek, zakládání obchodních korporací, zastupování v soudních řízeních.

    Samozřejmostí je možnost úschovy peněz (např. kupní ceny) v advokátní úschově.

  • Insolvenční řízení

    Advokátní kancelář poskytuje právní služby v oblasti insolvenčního práva z pozice věřitele (podání insolvenčního návrhu, přihlášení pohledávky, zastupování ve věřitelských orgánech, zastupování v rámci incidenčního sporu) i z pozice dlužníka (podání insolvenčního návrhu, podání návrhu na oddlužení, zastupování v průběhu insolvenčního řízení).

  • Základní informace pro dlužníky:

    V případě, že soud zjistil Váš úpadek a ustanovil Mgr. et Mgr. Jana Parmu Vaším insolvenčním správcem, bude Vám zaslán doporučenou poštou dopis se základními instrukcemi, kterými se máte řídit.

    Další informace o insolvenčním řízení získáte zde:

  • Rodinné právo

    Advokátní kancelář poskytuje právní služby v oblasti rodinného práva zejména v rámci řešení zúžení společného jmění manželů, výživného, zastupování při rozvodovém řízení a dědickém řízení.

  • Trestní právo

    Advokátní kancelář poskytuje právní služby v oblasti trestního práva jak z pozice obviněného (resp. podezřelého nebo obžalovaného), tak i z pozice poškozeného.

  • Právo územně-samosprávních celků

    Advokátní kancelář poskytuje právní služby v oblasti práva územně-samosprávních celků jak z pozice obce, tak i z pozice obyvatele obce.


V souladu se zákonem číslo 85/1996 Sb., o advokacii je činnost advokátní kanceláře pojištěna z titulu odpovědnosti za případnou škodu způsobenou při poskytování právních služeb.

Advokát
Mgr. et Mgr. Jan Parma

Je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou pod evidenčním číslem 15661.

Je zapsán v seznamu insolvenčních správců vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR.

Hovoří česky, anglicky, polsky.

Vzdělání:

  • absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, kde získal titul magistra práv
  • absolvoval Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity, kde získal titul magistra politologie
  • absolvoval zahraniční studium na Dalarna University ve Švédsku, kde získal titul Master of European political sociology

Právu se začal profesně věnovat již od druhého ročníku studia Právnické fakulty Masarykovy univerzity, kdy začal pracovat jako praktikant v advokátní kanceláři. Po absolvování Právnické fakulty Masarykovy univerzity nastoupil na místo advokátního koncipienta.

Publikační činnost:

Požadavky katastrálního úřadu na předložení souhlasu zajištěného věřitele - Epravo, publikováno dne 24.10.2014 ZDE

Zákon brání spotřebitele jako slabší stranu - Deník, publikováno dne 6.8.2014 ZDE

Zajišťovací převod práva dle budoucí zákonné úpravy a současný přístup – Bulletin advokacie, publikováno v čísle 11 v roce 2013 ZDE

Zajišťovací převod práva v judikatuře - Bulletin advokacie, publikováno v čísle 3 v roce 2012 ZDE

Klienti:

  • fyzické i právnické osoby
  • věřitelé i dlužníci
  • rozvádějící se manželé
  • prodávají a kupující nemovitosti
  • výrobní společnosti
  • realitní agentury
  • IT společnosti
  • společenství vlastníků jednotek
  • zemědělská družstva
Odměna

První hodina schůzky s klientem je vždy zdarma.

Cena za právní služby je mezi klientem a advokátní kanceláři vždy předem sjednána a odsouhlasena vzájemnou dohodou.

Cena za právní služby může být sjednána jako úkonová (např. za sepsání smlouvy), hodinová, paušální, motivační/podílová (např. za výsledek v případě výhry soudního sporu).

Advokátní kancelář není plátcem DPH, takže cena za právní služby není o sazbu DPH navyšována.

Odměna insolvenčního správce je určena insolvenčním zákonem, resp. rozhodnutím insolvenčního soudu.

Zajímavosti z práva

Zajímavá soudní rozhodnutí:

Starosta obce nemůže sám vytvářet vůli obce, to přísluší výhradně zastupitelstvu obce či radě obce. Pokud však již vůle obce v zásadních bodech vytvořena byla, je starosta oprávněn jednat v intencích takto vytvořené vůle [nálezu sp. zn. II. ÚS 87/04 ze dne 6. 4. 2005 (N 75/37 SbNU 63)]. Takovéto jednání zahrnuje též sjednání smluvní pokuty výlučně ve prospěch obce, pokud je tak zajišťováno splnění účelu právního jednání obce (smlouvy) vyjádřeného v rozhodnutí příslušného orgánu obce (zastupitelstva obce či rady obce). Opačný závěr, o neplatnosti takového jednání starosty, by byl přehnaně formalistický a rozporný s ústavně zaručeným právem obce na samosprávu dle čl. 8, čl. 100 odst. 1 a 101 odst. 4 Ústavy České republiky. (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 2574/14)

Jestliže starosta obce uzavřel převodní smlouvu, aniž by v esenciálních náležitostech respektoval obsah rozhodnutí obecního zastupitelstva, respektive respektoval rozhodnutí zastupitelstva i v dalších náležitostech právního úkonu, pak je zde nesoulad mezi projevem vůle obce učiněným jednajícím starostou a předmětným rozhodnutím zastupitelstva, který zakládá absolutní neplatnost tohoto právního úkonu, neboť starosta nemá žádné oprávnění „dotvářet“ či „nahrazovat“ vůli obce materiálně obsaženou v onom rozhodnutím zastupitelstva. (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 30 Cdo 3785/2015)

Výši bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání nemovitosti bez právního důvodu lze určit peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmu (tj. nájemné, které se vytváří na trhu s nájmy a je dáno stavem místní a časové nabídky a poptávky). (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 32 Cdo 4189/2014)

Soudní praxe již dříve dospěla k závěru, že i když kupní cena pořizované věci byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů (a nabývaná věc by tedy zásadně měla náležet do výlučného jmění tohoto manžela), avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do společného jmění manželů, pak se tato věc stala předmětem jejich společného jmění manželů. Z hlediska určení, zda věc patří či nepatří do společného jmění manželů, tedy může - za určitých okolností - být rozhodující také vůle obou manželů projevená při uzavírání samotné kupní smlouvy nabýt kupovanou věc do společného jmění, eventuelně do podílového spoluvlastnictví. To platí i v případě, že manželé původně modifikovali rozsah svého společného jmění odlišně (např. tak, že kupovaná věc bude náležet do výlučného vlastnictví jednoho z nich). (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 21 Cdo 4333/2014)

Otázku, zda došlo či nedošlo ke změně smlouvy v případě, že uzavřená dohoda o změně smlouvy neobsahovala sjednané formální náležitosti, jako označení dodatku smlouvy pořadovým číslem vzestupnou řadou a otisk razítka strany, která změnu smlouvy zavírá, je namístě vyřešit s ohledem na ustanovení § 37 obč. zák. 1964 a § 66 odst. 7 obch. zák. tak, že nedostatek očíslování změny smlouvy a neoznačení listiny o změně smlouvy otiskem razítka smluvní strany nevede samo o sobě k závěru o tom, že ke změně smlouvy nedošlo. (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 23 Cdo 2925/2015)

Při hodnocení toho, zda lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku, je třeba vycházet z celkového jednání dlužníka. Nelze uzavřít, že dlužník částečným plněním uznal zbytek dluhu, když při částečném plnění věřiteli výslovně nesdělil, že neuznává zbytek dluhu, avšak z jeho celkového jednání již před plněním dluhu bylo možné usuzovat, že dluh neuznává a nemá v úmyslu platit celou částku. Ustanovení § 407 odst. 3 obch. zák. neukládalo dlužníku, aby vyjádřil nesouhlas s výší celkové pohledávky, ani kdy tak má učinit. Nesdělil-li dlužník věřiteli nesouhlas s výší celkové pohledávky, nelze dovozovat uznání i zbytku dluhu, resp. závazku vůči věřiteli. Dlužník není povinen sdělovat věřiteli, že se jedná pouze o dílčí platby a že nehodlá zbytek dluhu doplatit, jestliže dal již před tím jasně najevo, že zbytek dluhu neuznává, a z okolností předcházejících uhrazení dluhu a z jednání dlužníka (uplatnění vad díla, byť ne podle zákona včasné, návrh na vyřízení věci slevou z ceny díla a požadavek na zaplacení nákladů vynaložených na opravu, resp. dokončení díla jiným subjektem) muselo být věřiteli jasné, že dlužník nehodlá celkovou cenu díla uhradit. (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 23 Cdo 2914/2015)

Jestliže dal pronajímatel nájemci výpověď z nájmu bytu do 31. 12. 2013, posoudí se její platnost vždy podle úpravy účinné v době, kdy byl tento právní úkon učiněn. Pro posouzení otázky neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, včetně naplněnosti uplatněného výpovědního důvodu, jsou pak právně významné pouze skutečnosti, které byly dány v době, kdy pronajímatel výpověď z nájmu bytu doručil nájemci. Při právním posouzení platnosti výpovědi nelze zohlednit skutkové okolnosti nastalé po tomto okamžiku, ani změnu právní úpravy. Při posuzování otázky neplatnosti výpovědi z nájmu bytu pro rozpor s dobrými mravy jsou právně významné pouze skutečnosti, které byly objektivně dány v době, kdy pronajímatel výpověď z nájmu bytu doručil nájemci; okolnosti nastalé po tomto okamžiku nelze při tomto právním posouzení zohledňovat (stejně jako jiné skutečnosti významné pro platnost výpovědi). (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 26 Cdo 801/2015)

Příslušenství pohledávky (byť vzniká později, právní mocí soudního rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení) nemůže mít z hlediska možnosti uspokojení pohledávky (jistiny) a jejího případného exekučního vymožení jiné (lepší) pořadí než pohledávka (jistina) samotná. (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 29 NSČR 110/2015)

V případě, kdy nabyvatel směnky není právním nástupcem předchozího majitele směnky, neváže ho ani rozhodčí smlouva uzavřená předchozím majitelem směnky. (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 29 Cdo 3309/2015)

Rozlišení mezi úvěrem a zápůjčkou je pro posouzení jednání obviněného podstatné, neboť přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo podstatné údaje zamlčí. Nejvyšší soud proto zdůrazňuje, že trestněprávní ochrana je poskytována majetkovým právům a vztahům pouze v souvislosti se sjednáváním úvěrových smluv, resp. čerpáním úvěru. (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 7 Tdo 1184/2015)

Insolvenční správce může účinně odporovat zástavní smlouvě, kterou uzavřel dlužník s věřitelem, aniž za to dlužník obdržel přiměřenou protihodnotu. Jde např. o situaci, kdy dluh dlužníka byl zajištěn zástavním právem až dodatečně po vzniku dluhu a ne ihned při vzniku dluhu. (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 29 ICdo 13/2012)

Není proti účelu insolvenčního zákona, aby v situaci, kdy s tím dlužník výslovně souhlasí a sám takový způsob řešení svého úpadku nabízí, bylo povoleno oddlužení kombinovaně formou plněním splátkového kalendáře a současně zpeněžením majetkové podstaty. (Vrchní soud v Praze sp.zn. 1 VSPH 1533/2012)

Soud je povinen zastavit exekuci nařízenou na základě rozhodčího náleze v případě, že vyjde najevo neplatnost rozhodčí doložky. (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 20 Cdo 1828/2011)

Vykonavatel soudního exekutora není úřední osobou ve smyslu trestního zákoníku. (Nejvyšší soud ČR sp.zn. 6 Tdo 1396/2013)

Má-li se nezletilý zdárně vyvíjet, potřebuje k tomu intenzivní výchovné působení ze strany obou rodičů, od nichž se vyžaduje, aby byli schopni rozumné společné komunikace a spolupráce, aby mohly být co nejlépe zajištěny potřeby nezletilého. Pro volbu střídavé péče není nutná výslovná dohoda rodičů nezletilého. (Ústavní soud sp.zn. III. ÚS 650/14)

I když jsou zasedání rady obce ze zákona neveřejná, tak to neznamená, že i jejich výsledky mají být skryty před veřejností a je možno dožadovat se poskytnutí zápisů ze zasedání rady obce. (Nejvyšší správní soud sp.zn. 6 As 40/2004)

Rozhoduje-li orgán územního samosprávného celku ve správním řízení ve věci, která se týká zájmu tohoto územního samosprávného celku, je důvodem pochyb o nepodjatosti úřední osoby její zaměstnanecký poměr k územnímu samosprávnému celku tehdy, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být její postoj k věci ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky. K pochybám o nepodjatosti postačí i poměrně nízká míra podezření (např. zájem politických činitelů či jiných vlivných osob na určitém výsledku řízení (např. na tom, aby určitá stavba, činnost apod. byla povolena, anebo naopak nepovolena). (Nejvyšší správní soud sp.zn. 1 As 89/2010)

Zajímavé odkazy:


Kontakty
Adresa, telefon a email

Komenského 113, Sokolnice, PSČ 664 52

sídlo zapsané v seznamu advokátů vedeném ČAK

Telefon na advokátní kancelář: + 420 725 00 74 00

Telefon na insolvenční kancelář: + 420 777 31 61 94

Email: info@akparma.cz

Datová schránka advokátní kanceláře: 5qzj4pn

Datová schránka insolvenční kanceláře: db32wgt

IČO: 02971607